• Co potřebuji k převodu vlastnického práva k nemovitosti?
  • Písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy a provedení vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí.
• Mohu žádat od věřitele zpět nějaké peníze, když jsem zcela doplatil úvěr a následně jsem zjistil, že je smlouva o úvěru neplatná?
  • Ano, takové plnění, které bylo zaplaceno na základě neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením a věřitel je povinen jej vrátit.
• Jak mohu sepsat závěť?
  • Závěť může být učiněna písemně, a to ve třech různých formách. Vlastní rukou bez přítomnosti svědků, vytisknutím závěti a vlastnoručním podpisem za přítomnosti dvou svědků nebo formou notářského zápisu.
• Daroval jsem synovi dům. Můžu jej chtít zpátky?
  • Ano, vrácení daru se může dárce domáhat, pokud upadne do nouze, nebo pro nevděk obdarovaného.
• Nejsem schopen se domluvit se spoluvlastníkem rodinného domu. Mám možnost zrušit spoluvlastnictví?
  • Ano, spoluvlastnictví lze zrušit dohodou nebo soudním rozhodnutím. Vypořádání spoluvlastnictví proběhne tak, že se společná věc rozdělí, nebo se jejím vlastníkem stane jeden spoluvlastník s tím, že druhého vyplatí, nebo se společná věc prodá a výtěžek z prodeje se rozdělí mezi spoluvlastníky.
• Byl mi doručen platební rozkaz od soudu, se kterým nesouhlasím. Co mám dělat?
  • Proti platebnímu rozsahu je možné podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení odpor, kterým se platební rozkaz zruší. V následném soudním řízení může žalovaný uplatnit své námitky proti nárokům žalobce.
• Známý mi dluží peníze. Jak je mám vymoci?
  • Pokud není možná dohoda, je nutné podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu nebo žalobu příslušnému soudu. Po vydání rozhodnutí, kterým bude uložena dlužníkovi povinnost zaplatit předmětnou částku, je nutné podat exekuční návrh.
• Nemám peníze na soudní poplatek. Jak mám postupovat?
  • Občanský soudní řád upravuje institut tzv. osvobození od soudních poplatků, dle kterého je účastník řízení osvobozen od placení soudních poplatků, pokud to odůvodňují jeho majetkové poměry. Lze tedy podat žádost o osvobození od soudních poplatků.
• Koupil jsem si na internetu mobilní telefon, ale prodejce mi doručil starší model. Jak se můžu bránit?
  • Pokud byl nákup proveden přes internet, může kupující odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od doručení zboží bez udání důvodu. Po uplynutí této lhůty by mohl kupující odstoupit od kupní smlouvy z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy, protože mu nebylo dodáno zboží dle objednávky.

• Jaké jsou podmínky tzv. nesporného rozvodu manželství?
  • Manželství trvá déle než jeden rok, manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí, došlo ke schválení dohody rodičů o péči a výživě nezletilých dětí a manželé uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů.
• Může můj manžel uzavřít úvěrovou smlouvu bez mého souhlasu?
  • Jeden z manželů může uzavřít úvěrovou smlouvu bez souhlasu druhého manžela, ale pokud se jedná o smlouvu, která není běžná, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takové smlouvy.
• Naše manželství je rozvedeno, ale vůbec jsme neřešili náš společný majetek. Co mám nyní dělat?
  • Rozvodem manželství zaniká společné jmění manželů, které je nutné vypořádat, a to dohodou, rozhodnutím soudu nebo na základě fikce vypořádání, která nastane po 3 letech od rozvodu manželství. Pokud se manželé nedohodnou na vypořádání, měla by být podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů příslušnému soudu.
• Jsem výlučným vlastníkem domu, ve kterém bydlím se svojí manželkou. Můžu tento dům prodat bez jejího souhlasu?
  • Ne, v domě je umístěna rodinná domácnost manželů, a tudíž zákon vyžaduje souhlas manžela, který v domě bydlí. Pokud by došlo k prodeji domu bez souhlasu manžela, může se manžel dovolat neplatnosti kupní smlouvy.
• Kdy má rozvedený manžel právo na výživné?
  • Rozvedený manžel má právo na výživné, pokud není schopen sám se živit a tato neschopnost má svůj původ v manželství, lze-li to na něm spravedlivě požadovat s ohledem na jeho věk a zdravotní stav.
• Mám podezření, že dítě, které porodila moje manželka, není moje. Co mám dělat?
  • Otec může podat soudu žalobu na popření otcovství, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem, nejpozději však do šesti let dítěte. Po uplynutí této lhůty může podat soudu návrh na prominutí uplynutí popěrné lhůty.
• Jsem těhotná a otec dítěte mi nechce na nic přispívat. Nejsme manželé. Co můžu dělat?
  • Těhotná žena, která není provdána za otce dítěte, může požadovat po otci dítěte, jehož otcovství je pravděpodobné, výživné po dobu dvou let a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
• Kdy můžu žádat zvýšení výživného na nezletilé dítě?
  • Rozhodnutí nebo dohodu o výživném soud změní, pokud se změní poměry, za kterých bylo o výživném rozhodováno naposledy, tj. změna zaměstnání, narození dalšího dítěte, snížení výdajů druhého rodiče, špatný zdravotní stav, atd.

• V pracovní smlouvě nemám uvedenu mzdu. Je to v pořádku?
  • Ano, pracovní smlouva nemusí nutně obsahovat ustanovení o mzdě. Výše mzdy může být stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo dodatečným písemným sdělením ze strany zaměstnavatele.
• Chci změnit zaměstnání, ale můj současný zaměstnavatel nechce uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru. Jak mám postupovat?
  • Pokud nejsou splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovní poměru, může zaměstnanec dát zaměstnavateli písemnou výpověď z pracovního poměru bez uvedení důvodu. Pokud nebylo dohodnuto něco jiného, činí výpovědní doba 2 měsíce. Po uplynutí výpovědní doby může zaměstnanec nastoupit k novému zaměstnavateli.
• Potřebuji si dojít k lékaři, ale zaměstnavatel mě nechce pustit. Co mám dělat?
  • Vyšetření zdravotního stavu představuje tzv. důležitou osobní překážku v práci a je právem každého zaměstnance. Zaměstnanec má právo na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu potřebnou na cestu k lékaři a vyšetření. Při splnění zákonných podmínek lze žádat i náhradu mzdy.
• Zaměstnavatel chce, abych začal dělat práce, které nemám v pracovní smlouvě. Musím jej poslechnout a dělat tyto jiné práce?
  • Zaměstnavatel může po zaměstnanci vyžadovat pouze takovou práci, která je uvedena v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou na změně pracovní náplně, může zaměstnavatel nařídit výkon jiné práce jen při splnění podmínek stanovených zákonem. Pokud není naplněn zákonným předpoklad převedení na jinou práci, nemusí zaměstnanec vykonávat bez svého souhlasu novou práci a nemusí podepisovat dodatky k pracovní smlouvě.
• Dostal jsem výpověď z pracovního poměru od zaměstnavatele. Můžu se nějak bránit?
  • Pokud má zaměstnanec za to, že rozvázání pracovního poměru výpovědí je neplatné, resp. k podání výpovědi nebyly splněny zákonné podmínky, může tuto skutečnost uplatnit u soudu do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto neplatným rozvázáním.
• Úřad práce mě vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání. Můžu se proti tomuto rozhodnutí nějakým způsobem bránit?
  • Ano, proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení uchazeče o zaměstnání lze podat odvolání. Úřad práce může ukončit evidenci uchazeče o zaměstnání pouze na základě konkrétních zákonem daných důvodů. Pokud není zákonný důvod naplněn, je rozhodnutí o vyřazení uchazeče nezákonné a musí být zrušeno.
• Mám v pracovní smlouvě zkušební dobu 5 měsíců. Je to v pořádku?
  • Ne, zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce. Lze ji zkrátit, ale nelze ji prodloužit.
• Dohodl jsem se se svým zaměstnancem, že nemá již zítra chodit do práce. Nepodepsali jsme si žádný papír. Je to v pořádku?
  • Ne, protože dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. V případě ústního rozvázání pracovního poměru se k takové dohodě nepřihlíží a pracovní poměr nadále trvá.
• Dostal jsem výpověď 20. května. Kdy skončí pracovní poměr?
  • Pokud činí výpovědní doba 2 měsíce, je posledním dnem pracovního poměru 31. červenec. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
• Dostal jsem výpověď, ale zaměstnavatel v ní neuvedl, z jakého důvodu. Je taková výpověď správná?
  • Ne, protože zaměstnavatel má povinnost důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, přičemž důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.
• Zaměstnanec mi telefonicky sdělil, že u mě končí a ať s ním v práci jako zaměstnavatel již nepočítám. Co s tím můžu dělat?
  • Pokud zaměstnanecpřestane bez řádného důvodu docházet do zaměstnání, lze pracovní poměr okamžitě zrušit, podat soudu návrh na plnění povinnostívyplývajících z pracovní smlouvy nebo žádat po zaměstnanci náhradu škody, která tímto jednáním zaměstnavateli vznikla (např. z důvodu přerušení provozu, placení přesčasů, atd.).
• Způsobil jsem zaměstnavateli škodu svou nepozorností. Chce po mě nyní zaplacení celé náhrady škody. Kolik po mě zaměstnavatel může nejvíce chtít.

Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu z nedbalosti, nesmí výše náhrady škody přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

• Co potřebuji k založení společnosti s ručením omezeným?
  • Zakladatel společnosti s ručením omezeným musí učinit zakladatelské právní jednání formou notářského zápisu, zřídit si živnostenské oprávnění, zajistit složení vkladů do základního kapitálu, zajistit sídlo společnosti a podat návrh na zápis založené společnosti s ručením omezeným příslušnému rejstříkovému soudu.
• Jsem minoritní akcionářem v akciové společnosti a nesouhlasím s usnesením valné hromady. Jak se můžu bránit?
  • Každý akcionář se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady, a to ve tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí usnesení, nejdéle však do jednoho roku od jeho přijetí.
• Jsem společníkem společnosti s ručením omezeným a jednatelé mi zabraňují v tom, abych kontroloval stav společnosti. Co proti tomu můžu dělat?
  • Každý společník má právo na informace, což znamená, že každý společník může od jednatelů požadovat informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech. Pokud jednatelé tato práva společníka zkracují, může se společník obrátit na soud s příslušnou žalobou.
• Chci zrušit moji společnost. Jak to mám udělat?
  • Pokud je rušena společnost na základě rozhodnutí valné hromady nebo rozhodnutí jediného společníka bez právního nástupce, ruší se společnost s likvidací. Rozhodnutí o likvidaci musí být učiněno formou notářského zápisu. Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené společnosti, vyrovnat dluhy a rozdělit likvidační zůstatek mezi společníky. Jednotlivé úkony v likvidaci činí určený likvidátor, kterým bývá většinou určen některý z jednatelů společnosti.
• Zjistil jsem, že můj obchodní partner (akciová společnost), který mi již dlouhou dobu dluží za dodávky zboží, je v insolvenci. Zároveň jsem zjistil, že tato akciová společnosti již nemá žádný majetek, ale má jen dluhy. Existuje nějaká šance, jak se dostat ke svým penězům?
  • Statutární orgán společnosti má povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o úpadku společnosti. Pokud statutární orgán nepodá včas insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Škoda spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.
• Jsem podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku. Jaké informace musím uvádět na obchodních listinách?
  • Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku musí uvádět na obchodním listinách jméno, sídlo, identifikační číslo a údaj o zápisu v obchodním rejstříku včetně oddílu a vložky.
• Nesjednal jsem si se svým dodavatelem splatnost ceny za dodávané zboží. Kdy je v takovém případě cena splatná?
  • Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura, anebo ode dne obdržení zboží podle toho, který z těchto dnů nastal později.
• Zjistil jsem, že jiný výrobce vyrábí prakticky stejný výrobek jako moje společnost a používá obdobné logo a název. Jak se můžu bránit?
  • Popsané jednání by mohlo naplňovat znaky nekalosoutěžního jednání. V rámci ochrany proti nekalé soutěži může osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, požadovat proti rušiteli, aby se nekalé soutěže zdržel nebo odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
• Jsem společníkem společnosti s ručením omezeným a nemůžu se žádným způsobem domluvit s ostatními společníkyna směřování společnosti. Co můžu udělat?
  • V tomto případě může společník navrhnout prodej nebo odkup obchodního podílu. Pokud se společníci na tomto postupu nedohodnou, může společník podat návrh soudu na zrušení společnosti z toho důvodu, že společnost nemůže vykonávat svou činnosti pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. Při splnění zákonných podmínek může společník ze společnosti vystoupit nebo může dojít ke zrušení účasti společníka ve společnosti soudem.
• Jsem jednatelem společnosti, ale již nechci tuto funkci vykonávat. Co pro ukončení funkce musím udělat?
  • Pokud nedojde k odvolání jednatele z funkce, může jednatel ze své funkce odstoupit. Odstoupení se oznamuje orgánu, který jednatele do funkce zvolil, např. valná hromada nebo jediný společník. Funkce zaniká uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení.

• Bylo mi doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Co mám dělat?
  • Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je možné podat stížnost, a to do tří dnů od jeho oznámení.
• Jsem obviněn ze spáchání trestného činu a policie mi tvrdila, že jim musím říct, jak se to všechno stalo. Mám povinnost vypovídat?
  • Ne, každý obviněný má právo odmítnout vypovídat. Policie, ani soud nejsou oprávněni nutit obviněného k výpovědi.
• Jsem stíhán pro spáchání trestného činu a chtěl bych mít obhájce. Bohužel na něj nemám dostatek finančních prostředků. Jak mám postupovat?
  • Pokud obviněný osvědčí, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, bude rozhodnuto, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Tento návrh může za obviněného podat i např. příbuzný, manžel nebo druh.
• Byl mi doručen rozsudek soudu, kterým jsem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu. Jak se můžu bránit?
  • Proti rozsudku má obžalovaný právo podat odvolání, a to do 8 dnů od doručení opisu rozsudku. V odvolání musí být mj. uvedeno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku a řízení, které vydání rozsudku předcházelo. Po podání odvolání bude o celé věci opětovně jednat a rozhodovat nadřízený soud.
• Byl jsem odsouzen k trestu odnětí svobody a zvažuji, jestli podám odvolání. Může odvolací soud rozhodnout na základě mého odvolání tak, že se můj trest ještě zvýší?
  • Ne, protože na základě odvolání obžalovaného nemůže odvolací soud změnit napadený rozsudek v neprospěch obžalovaného. V neprospěch obžalovaného může být rozsudek změněn na základě odvolání státního zástupce, které bylo podáno v neprospěch obžalovaného.
• Můj manžel je vyšetřován policií pro podezření ze spáchání trestného činu. Byla jsem předvolána k výslechu. Jaká mám práva?
  • Pokud je svědek manželem obviněného, případně jeho sourozencem, příbuzným v řadě přímé, osvojitelem, osvojence, partnerem nebo druhem, má právo odepřít výpověď jako svědek. Musí se však na předvolání dostavit.
• V mé trestní věci již rozhodl odvolací soud, ale s rozsudkem nesouhlasím. Kam se mám obrátit?
  • Rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout dovoláním, o kterém bude rozhodovat Nejvyšší soud ČR. Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce.
• Byl mi doručen trestní příkaz, kterým jsem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu a byl mi uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem. Jak se můžu proti tomuto trestnímu příkazu bránit?
  • Proti trestnímu příkazu může obviněný podat odpor, a to ve lhůtě 8 dnů od jeho doručení. V takovém případě se trestní příkaz ruší a následně proběhne hlavní líčení, na kterém se celá věci projedná. V dalším řízení však není soud vázán druhem a výměrou trestu, což znamená, že soud může následně uložit i vyšší trest.
• Byla mi doručena výzva k nastoupení do výkonu trestu odnětí svobody, ale v současné době nemohu nastoupit ze zdravotních důvodů. Jak můžu postupovat?
  • Zákon umožňuje odklad výkonu trestu, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví. Pokud byl uložen trest nepřevyšující jeden rok, může být výkon trestu odložen z jiných důležitých důvodů až na dobu tří měsíců od nabytí právní moci rozsudku.
• Jaké jsou polehčující okolnosti?

Jedná se o spáchání trestného činu poprvé, v silném rozrušení, pod tlakem závislosti nebo podřízenosti, ve věku blízkém věku mladistvých, v tíživých životních nebo rodinných poměrech a další okolnosti uvedené v § 41 trestního zákoníku.

• Co potřebuji k tomu, abych mohl v katastru nemovitostí provést vklad vlastnického práva?
  • K provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí je nutné podat návrh na provedení vkladu učiněný na předepsaném formuláři, jehož přílohou bude smlouva, na základě které dochází k převodu vlastnického práva, na níž budou podpisy smluvních stran úředně ověřeny (např. kupní nebo darovací smlouva). Dále je nutné zaplatit správní poplatek ve výši 1.000,- Kč.
• Podal jsem žádost o vydání rozhodnutí na úřad, ale úřad moji žádost dosud nevyřídil a už je to několik týdnů. Jak mám postupovat?
  • Každý úřad má povinnost vydávat rozhodnutí v zákonných lhůtách. Pokud úřad nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě, může žadatel využít tzv. ochranu před nečinností. Žadatel v takovém případě podá nadřízenému úřadu podnět k učinění opatření proti nečinnosti (např. převzetí věci, přikázání nečinnému úřadu, aby sjednal nápravu, pověření jiného úřadu, atd.).
• Bylo mi doručeno rozhodnutí úřadu, se kterým nesouhlasím. Co mám dělat?
  • Proti rozhodnutí úřadu je možné podat odvolání, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Odvolání je nutné podat ve lhůtě 15 dnů od oznámení rozhodnutí a je nutné v něm uvést mj. v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
• Podal jsem proti rozhodnutí úřadu odvolání, ale odvolací úřad mi nevyhověl. Můžu se proti tomuto nějakým způsobem bránit?
  • Proti takovému rozhodnutí je možné podat správní žalobu na zrušení rozhodnutí, o které bude rozhodovat příslušný krajský soud. Tuto správní žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí oznámeno účastníkovi řízení.
• Spáchal jsem jednání, které naplňuje znaky přestupku, ale od tohoto jednání již uplynula delší doba. Jak se můžu bránit?
  • Přestupek nelze projednat, pokud od jeho spáchání uplynul jeden rok. V takovém případě zaniká odpovědnost za přestupek a pachatel za něj nemůže být potrestán.
• Byla mi způsobena škoda na majetku v důsledku spáchání přestupku jinou osobou. Jaká mám práva?

Ten, komu byla způsobena majetková škoda, může uplatnit nárok na její náhradu v řízení o přestupku. Pokud bude v řízení o přestupku škoda a její výše spolehlivě zjištěna, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji nahradit. Poškozený je účastníkem řízení a má právo navrhovat důkazy, vyjadřovat se k průběhu řízení, nahlížet do spisu, atd.

• Kdy může být zahájena exekuce na majetek dlužníka?
  • Exekuce na majetek dlužníka může být zahájena na základě exekučního návrhu pouze tehdy, pokud existuje vykonatelný exekuční titul (např. rozsudek soudu, platební rozkaz, rozhodčí nález, notářský zápis s přímou vykonatelností, atd.). Bez příslušného exekučního titulu nemůže soudní exekutor vykonat žádný úkon.
• Mám pohledávku přiznanou soudním rozhodnutím a chci ji nechat exekučně vymáhat. Na kterého soudního exekutora se musím obrátit?
  • Volba soudního exekutora je ponechána na volbě věřitele. V současné době neexistují žádná zákonná pravidla, která by věřitele omezovala ve výběru soudního exekutora.
• Mám výhrady proti činnosti soudního exekutora. Jak se můžu proti činnosti soudního exekutora bránit?
  • V závislosti na konkrétních okolnostech je možné podat návrh na zastavení nebo částečné zastavení exekuce, podat podnět exekučnímu soudu k výkonu státního nad exekuční činnosti exekutora nebo podat podnět Exekutorské komoře ČR k zahájení kárného řízení.
• Jaké jsou důvody zastavení exekuce?
  • Exekuční titul se nestal vykonatelným, exekuční titul byl zrušen, zastavení exekuce navrhl věřitel, exekuce postihuje věci, které jsou z exekuce vyloučeny, výtěžek exekuce nepostačí ani ke krytí nákladů exekuce, bylo pravomocně rozhodnuto, že exekuce postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící exekuci, po vydání exekučního titulu zaniklo právo jím přiznané, anebo je exekuce z jiného důvodu nepřípustná.
• V rámci exekuce vedené na mého přítele byly soudním exekutorem postiženy i moje věci. Jak mám postupovat?
  • V této situaci je nutné podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věcí. Pokud soudní exekutor návrhu na vyškrtnutí věcí nevyhoví, je nutné podat žalobu na vyloučení věcí k exekučnímu soudu, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí soudního exekutora.
• Na můj majetek je vedena exekuce na základě rozhodčího nálezu. Jaké mám možnosti obrany?
  • Je nutné posoudit příslušný rozhodčí nález a rozhodčí smlouvu či doložku, na jejímž základě byl rozhodčí nález vydán. Řada věřitelů v dřívějších letech (a někteří i v současné době) používala nezákonné rozhodčí smlouvy, což má za následek zastavení exekuce a snížení vymáhané částky o značnou část.
• Došlo mi vyčíslení nákladů exekuce, se kterým nesouhlasím, protože náklady exekutora jsou příliš vysoké. Jak se můžu bránit proti těmto požadavkům exekutora?
  • Soudní exekutor má povinnost vydat tzv. příkaz k úhradě nákladů exekuce, ve kterém určí výši nákladů exekuce a tuto výši odůvodní. Pokud dlužník s výši nákladů nesouhlasí, může proti tomuto příkazu podat námitky, a to do 8 dnů od doručení tohoto příkazu. O výši nákladů exekuce pak rozhoduje soud.
• Zjistil jsem, že mi soudní exekutor obstavil bankovní účet. Můžu se dostat alespoň k části mých peněz?
  • Ano, zákaz nakládání s finančními prostředky na bankovním účtu se nevztahuje na finanční prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce. Tyto finanční prostředky banka na základě žádosti dlužníkovi vyplatí, ale pouze jednou.
• Jak vysoké mohou být náklady soudního exekutora?
  • Náklady exekutora se skládají z odměny a hotových výdajů. Odměna činí 15% z vymožené částky a hotové výdaje ve většině případů činí 3.500,- Kč. Součet odměny a hotových výdajů se zvýší o DPH, která nyní činí 21 %.
• Za jakých okolností může soudní exekutor postihnout řidičské oprávnění dlužníka? Jak lze získat řidičské oprávnění zpět?

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění může být provedena pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Soudní exekutor pozastavení řidičského oprávnění zruší, pokud dlužník prokáže, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnosti, řidičské oprávnění nezbytně potřebuje, nebo zaplatí-li dlužník nedoplatek výživného na nezletilé dítě.

• Kdy splňuji zákonné podmínky úpadku, resp. kdy jsem v úpadku?
  • Dlužník je v úpadku, pokud má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.
• Pokud soud vydá rozhodnutí o tom, že jsem v úpadku, jaké to pro mě bude mít následky?
  • Zejména se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách, které mají být uplatněny přihláškou v insolvenčním řízení, nelze zahájit žádné soudní nebo rozhodčí řízení o pohledávkách, které mají být uplatněny přihláškou v insolvenčním řízení a nelze zahájit exekuci.
• Jak pokračuje insolvenční řízení poté, co je rozhodnuto o úpadku dlužníka?
  • Soud následně rozhodne o způsobu řešení úpadku, a to o konkursu (pro společnosti i pro lidi), reorganizaci (pro velké podnikatele) nebo oddlužení (zejména pro lidi a společnosti, kteřínemají závazky z podnikání).
• Kdy může dojít k osvobození od placení zbývajících pohledávek?
  • Insolvenční soud vydá usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se jedná zejména o uhrazení nejméně 30 % závazků za období 5 let.
• Zjistil jsem, že člověk, který mi dluží peníze, na sebe podal insolvenční návrh. Jak mám postupovat?
  • Je nutné podat v rámci insolvenčního řízení přihlášku pohledávky na předepsaném formuláři a skutečnosti uvedené v přihlášce doložit relevantními listinami, a to vše nejpozději do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. Pokud není podána přihláška však, dlužník splní podmínky oddlužení a bude osvobozen od placení zbývajících pohledávek, věřitel již svou pohledávku nikdy nevymůže.
• Kde se dozvím, jestli je na někoho vedeno insolvenční řízení a dokdy musím přihlásit svoji pohledávku vůči dlužníkovi?
  • Všechna probíhající i ukončená insolvenční řízení jsou dohledatelná v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný na internetové adrese https://isir.justice.cz/isir/common/index.do. Lhůta pro podávání přihlášek je uvedena v rozhodnutí o úpadku.
• Mám některé závazky z podnikání. Můžu řešit svůj úpadek v oddlužení?
  • Oddlužení je primárně určeno pro dlužníky, kteří nemají dluhy z podnikání. Pokud má dlužník dluhy z podnikání, lze řešit jeho úpadek oddlužením, pokud s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs, nebo jde o pohledávku zajištěného věřitele.
• Kolik činí náklady insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře?
  • Náklady insolvenčního správce se při oddlužení plněním splátkového kalendáře skládají z odměny ve výši 750,- Kč a hotových výdajů ve výši 150,- Kč, to vše zvýšené o DPH, za každý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Dlužník v tomto případě insolvenčnímu správci zaplatí celkem za pět let 65.340,- Kč. K této skutečnosti by měl každý dlužník, který uvažuje o podání insolvenčního návrhu, přihlížet.